I když je skoro u konce, můžeme použít pár základních principů a jídel k tomu, abysme předešli pocitům horka. Jídla se dají charakterizovat mimo jiné jako chladná a horká. Má to vztah i k tomu, jestli mi je třeba zima a mívám studené ruce a nohy a nebo mi je spíš horko a spím odkrytý. V létě je ve vedru horko snad každému a ideálním jídlem, které nás umí ideálně zchladit je vodní meloun. Takový vodní meloun takzvaně „chrání tekutiny a vylučuje vedřiny.“ Nemá navíc vliv na zažívání, takže je vhodný pro všechny. Jeho vlastností totiž není ochlazovat, ale pročišťovat horko. Pokud budeme chtít další stupeň a tedy přímo ochlazovat, dejme si salátovou okurku. Ta je vhodná pro ty spíše horké typy, protože už může mít vliv i na zažívání. Vyrovnat její chladný vliv můžeme třeba trochou pepře, ten totiž zahřívá a tak můžeme dosáhnout vyrovnaného účinku. Tradičním receptem na vedra je čaj ze „zlateně“, druhu chryzantémy. Vezme se pár květů, zalije vroucí vodou a nechá vystydnout. Zlateň působí detoxikačně. Neměla by se užívat u průjmů a opatrně u tendencí k nim. Takovou vhodnou stravou v létě při vedrech je spíše ta zeleninová. Doporučuji třeba španělskou studenou polévku gazpacho. Je jemně štiplavá, takže nebude narušovat trávení a navíc pomůže jemně se zpotit a tím pádem vyloučit horko/vedro nahromaděné na povrchu. Například takové grilované maso, zelenina přímo přijímá energii ohně a je tedy dost zahřívající. Vhodnějšími způsoby úpravy jsou spíše dušení a blanšírování (vaření v menším množství vody) nebo třeba spaření. Pokud mám tendenci spíš k horku, odkopávání se a vyššímu tlaku, je vhodnější jídlo čerstvé a spařené či dušené a strava zeleninová. Pokud mívám i v létě studené nohy, starám se o své teplo mimo velká vedra. Tím, že jím věci tepelně upravné a dobře stravitelné. Jako jsou třeba kaše, střídmě kořeněné věci a v chladném období třeba zvěřinu.